Honza pro Honzíka

Rok 2016 jsem zahájil účastí na prvním ročníku Táborského trailu. Je sobota 12. března a já stojím na startu. Dvanáctikilometrová trasa povede kolem Lužnice zvlněným terénem. Slibuje převýšení asi 250 metrů po nezpevněných cestách. Je chladněji, neprší. Potkávám známé nadupané hasiče, závodnici ze záchranky a manželčinu kolegyni z práce s manželem. Závod se pořádá jako charitativní akce pro Honzíka. V zimě jsem trasu zvládal asi za 1:10, tak uvidíme. 

Start je dvakrát odložen. Před jedenáctou konečně vybíháme ve směru proudu Lužnice po jejím levém břehu. Cesta je celkem úzká. Asi po půl kilometru začínáme ostře stoupat na naučnou stezku Pintovka a někteří přecházejí do chůze. Stezkou pokračujeme až k rozcestí nad Vlčím dolem. Je tu občerstvovačka i s teplým čajem. Krapet znavenýma nohama skáčeme přes potok a stoupáme březnovým lesem do Hnojné Lhotky. Kousek za Lhotkou dosahujeme nejvyššího bodu závodu. Cesta je celkem suchá, běží se mi dobře.

Při průběhu kolem kamenolomu začínáme zaslouženě klesat. Předbíhá mě běžkyně ze záchranky. Ocitáme se znovu u Lužnice a proti proudu míříme úzkou cestou až k Vlčímu dolu. Odtud opět nabíráme výšku a jsme znovu u rozcestí nad tímto dolem. Míjím občerstvovačku a po již jednou proběhlém úseku naučné stezky mířím nyní v opačném směru k cíli. V klesání k Lužnici mě předbíhá ještě známá závoďačka. Ty seběhy... Do cíle je to již jen kousek po rovince, ždímám zbytky sil a za povzbuzování rodiny vbíhám do cíle.

S časem jsem spokojený, i když pořád je co zlepšovat. Skončil jsem 62. ze 104 klasifikovaných běžců s časem 1:03:44. Závod to byl pěkný. Doufám, že bude pokračovat i v příštích letech.

Honza