Sklenka čistého vína

Na Brněnský masakr jsem si přihlásil na poslední chvíli. Největší zásluhu na tom měl Honza, který mě přemlouval, abych do toho šel, když už je přihlášenej na 60km trať. Nakonec jsem tedy vyplnil registraci a přihlásil se na 30km závod.

V týdnu před závodem mě ještě na 3 dny zbrzdily střevní potíže a doznívající bolest v krku. Závod jsem tedy bral jako test toho, co tříslo, či kyčel, vydrží.

Zatímco brácha odstartoval v 7:00, já touto dobou kráčím v klidu na vlak. Cestou pospávám, jak ve vlaku, tak i v šalině. Před závodem si dávám 3 km na rozklusání.

V 10 hodin je odstartováno a z nebe se snášejí kapky deště. V lese nás před deštěm chrání koruny stromů a po pár minutách je po dešti. Neběží se mi dobře. Asi od 3. kilometru mám krizi. Nato, že mě ještě čeká dalších 27, přišla krize nějak brzy. Zvolňuji, a do kebule si neustále vtloukám větu, že dnes tu nejsem kvůli času, ale kvůli zdárnému dokončení.

Krizi si ještě prožívám asi na 20. kilometru. Začíná se mi vzpouzet žaludek. Je mi blbě. V mysli mi vyvstávají myšlenky na colu a pivo. Místo toho si nalévám pomyslného čistého vína. Co bych chtěl? Natrénováno nemám, v posledních týdnech jsem běhal jen pomalé desítky. Není to tedy žádná hitparáda a jde přece jen o to, závod ve zdraví dokončit.

Na poslední občerstvovačce si namíchávám do coly desítku gambáče. Nemá to chybu :-)

Snažím se udržet průměrnou rychlost nad 8 km/h. To se mi nakonec i podaří. Do cíle dobíhám jako postřelená srna. Nebo teda spíš srnec. Chytají mě křeče. Těsně před vběhnutím do cíle mě fotí Dan Orálek.

V dnešním závodě jsem se umístil na 84. místě ze 122 běžců, kteří závod dokončili. Trať jsem zdola v čase 3:34:07. Honza skončil na 95. místě ze 159 závodníků v pěkném čase 7:58:12.

David